Pěstování lilií v květináči

Mám ráda květiny, které nepotřebují během léta přílišnou péči. Královny zahrad k nim bezesporu patří, pokud jim dopřejeme podmínky, které vyžadují, brzy se dočkáme ohromující krásy.


Lilie jsou jak se říká trochu hladové, vyžadují opravdu kvalitní substrát s podílem rašeliny/kromě druhů jako je Lilie bělostná/ candidum/, nejlépe obohaceného kvalitním domácím odleželým kompostem. Každý tuto možnost nemá, je proto možné přimíchat zjara při sázení cibulí dlouhodobé pomalurozpustné hnojivo s vyváženým poměrem N-P-K/používám Osmocote/, dávkování podle velikosti nádoby a přiloženého návodu.

Je možné podle kvality vylehčit substrát přimícháním perlitu nebo hrubého písku, hlavně kolem cibulí, je potřeba volit nádobu s dostatečným spodním odtokem, jistější je udělat naspod květináče asi 5 cm drenážní vrstvu ze štěrku, kamínků...

Cibule zpočátku nepotřebují příliš velkou nádobu, záleží, kolik cibulí chceme vysadit i s ohledem na pozdější výšku rostliny, kterou je dobré předem zjistit při zakoupení.

Můžeme sázet jak nižší druhy, tak vysoké, pokud jim později dopřejeme později vhodnou oporu/např. bambusové tyčky, stonky bývají těžké pod vahou květů a dostatečně těžkou nádobu pro případ vyvrácení. Já volím těžké terakotové nádoby, i z estetických důvodů, tyto krásky si je bezesporu zaslouží.

Je třeba počítat i s tím, že první rok nevyrostou do konečné výšky, další rok bývají vyšší, cibule nabývá na objemu i počtu, proto další roky budeme potřebovat i větší nádobu. Minimální počet kusů, které sázím je pět, pokud chceme i první rok vyzdvihnout jejich okázalost.

Zjara, od března, vysazuji cibule do nádoby nejméně 5 cm-10 cm od sebe, do hloubky třikrát větší než samotná cibule.


Nádobu je možné umístit ven, pokud to počasí dovolí, v případě mrazivého počasí/hlavně u orientálních lilí citlivých na mráz/ do velmi chladné místnosti, garáže.., nebo zajistit venku dostatečnou ochranu před mrazem, já používám jako podstavec polystyrenovou desku a jako vrchní krytí silnou jutu, ostatně jako pro všechny ostatní jarní cibuloviny, které sazím na podzim a přezimují venku až do jara s občasnou zimní zálivkou.

Vnitřní prostory s vyšší teplotou nejsou vhodné, cibule předčasně vyraší, vlivem nedostatku světla jsou oslabené a my se ochudíme o kvalitní kvetení.

Ze začátku je dobré umístit při rašení nádobu na slunce, já v průběhu růstu zelené hmoty asi dvakrát na jaře zaliju hnojivem kristalon start, před kvetením a při kristalon gold, a později do konce léta ještě párkrát v zálivce.

Zjara zalévám více, bez přemokření, ale dostatečně, během léta, pokud jsou dobře zakořeněné, snesou mírný přísušek, ale zálivka dostatečná bez úplného vyschnutí, avšak ne na listy, hlavně večer, kdy do rána nestačí oschnout a může se objevit případně hniloba.

Při pozdějších vyšších letních teplotách umístit jen nádobu do stínu, nebo kolem postavit jiné nádoby s rostlinami , aby na zeminu nesvítilo slunce a vršek ho měl dostatek, ideálně 8 hodin denně, je možný i polostín. Jinak řečeno-nohy ve stínu hlava na slunci. Při nakvetení přenáším květináče pod stříšku, kde svítí slunce přes stromy, abych se mohla z květů bez přímého slunce a deště těšit delší dobu.

Při vegetaci je potřeba hlídat výskyt nepřítele lilií, červeného, sice krásného brouka, avšak v zahradě s liliemi nevítaného chřestovníčka liliového, jehož, hlavně larvy, mohou napáchat nevratné škody. Je potřeba důsledně kontrolovat i rub listů. Bojuji manuálně sběrem dospělců a stíráním larev z listů .

V případě napadení mšicemi používám opakovaně mospilan. Velký nepřítelem, ač velmi vítaným tvorečkem v zahradě, jsou v květináči žížaly, je proto dobré nestavit nádobu do záhonu a používat podmisky, v připadě výskytu postavit květináč do misky s vlažnou vodou.

Po odkvětu , kdy odkvetlé květy ihned štípu s menší částí stonku, pěstuji dál až do podzimu listy, stále zalévám a do konce srpna přidám jednou dvakrát ještě hnojivo kristalon.

Venku nechávám až do příchodu mrazíků, kdy odstříhávám zežloutlé stonky a přemísťuji nádoby na zimu do nevytápené garáže, párkrát za zimu zaliju, aby se substrát úplně nevysušil.


Pokud nemáme možnost chladného přezimování ve vnitřních prostorách, je možné umístit nádobu ven, na chráněné místo, kde neprší, a dostatečně zateplit květináč odspodu i vršek a zabránit úplnému promrznutí.

Na jaře přesazuji aspoň částečně/cibule jsou dost prorostlé kořeny/, přidám větší část nového substrátu i hnojiva, oddělím případné dceřinné cibulky, které zasadím do menších květináčů, jen lehce zahrábnu substrátem.

Přes léto pěkně zakoření, narostou nové lístky, a na zimu umístím do chladu na okno, vykvétají přibližně za dva roky, totéž dělám s cibulkami u druhů lilií, u kterých dceřinné cibulky vyrůstají na stonku mezi listy.

S cibulemi lilií je potřeba zacházet při sázení opatrně, pokud přeci jen se nám stane, že se oddělí šupina, nemusíme zoufat, naplníme igelitový sáček s průduchem vlhkou rašelinou, zahrábneme šupiny a uzavřeme, brzy z nich vyraší dceřinné cibulky, které pěstujeme podle předchozí návodu.

A protože je dobré se obklopovat krásou kolem sebe, je čas pořídit si pár cibulí, kdo vyzkoušel, už si asi nebude umět představit svou zahradu bez těchto krásek, které jsou při správné péči rok od roku krásnější.

Pěstování lilií v květináčích
Joe Hoell (Tasmánie, Austrálie)

Existuje několik velmi dobrých důvodů, kvůli kterým je pěstování lilií v květináčích nebo kontejnerech žádoucí a v některých případech dokonce nezbytné. Pěstování v květináčích by nemělo být považováno za druhořadou možnost.

Jestliže vaše zahrada po dešti vypadá jako rýžové pole, bude lépe vyhovovat k pěstování řeřichy nebo japonských kosatců, ale ne lilií. Odvodnění takové zahrady je pak naprostou nezbytností, ale já bych se tímto směrem nevydal. Chtěl bych se ale zmínit o jedné věci. Vykopat ve špatně drenážované půdě jámu, vyplnit ji štěrkem, pískem nebo jiným pórovitým materiálem je daleko horší než jenom zbytečné. Vytvoříte tak jenom vodou plnící se jímku.

Vystavění vyvýšených záhonů není špatnou možností, ale poměrně nákladnou. Vím to z vlastních zkušeností. Záhony musí být dostatečně vyvýšené, aby cibule lilií byly za všech okolností nad úrovní vody.

Kromě nedostatečné drenáže půdy existují pro kontejnerovou kulturu ještě i další důvody: vaše zahrádka je příliš malá a vy přitom na ní chcete pěstovat i zeleninu. Na výstavách chcete lilie vystavovat v květináčích, chcete je využívat k jiným výstavkám a příležitostní výzdobě, chcete je pěstovat k drobnému prodeji a daly by se najít i další dobré důvody.

Výhoda lilií v květináčích se může projevit při vzdálených mezisekčních kříženích. Takové křížení vyžaduje při opylování teplotu až 35 °C. Lilie v květináči můžeme snadno přemístit do skleníku s žádanou teplotou potřebnou ke stresování lilií, aby pak akceptovaly pyl zcela nepříbuzných lilií.

Můžeme uvažovat i o přemisťování lilií během dne, ráno na slunce, odpoledne do stínu. Lilie v době kvetení můžeme dokonce využít i k výzdobě interiéru. Samozřejmě že kvetoucí lilie může být i vítaným dárkem!

Dokonce i začátečník může vypěstovat hned prvním rokem nádhernou lodyhu lilie, pokud byla její cibule před výsadbou uskladněna v chladu. Pěstování stejné cibule po 3−4 roky v tomtéž kontejneru s dobrými výsledky je už další záležitostí. Pro jednoroční pěstování nemusí být kontejner příliš velký, květináč o průměru 18−20 cm postačí pro 3 asiatky nebo 1 orientálku. Některé lilie, například L. nepalense, vyžadují květináč o průměru 30 cm, protože lodyha pod povrchem „bloudí“, než se vynoří ze země. Cibuli zasadíte přesně do středu kontejneru a stonek se vynoří ze země mimo kontejner, když se předtím prodral drenážním otvorem. Mně se to už stalo! Chcete-li lilii pěstovat 2−3 roky, musíte začít s větším kontejnerem. Uvědomte si, že cibule se při správném pěstování každým rokem dělí.

K pěstování v kontejnerech používám „hrnkovací“ substrát, ke kterému přidávám praný říční štěrk (ne písek, ten bychom neměli nikdy používat) a řádně jej promícháme. Někteří lidé dávají na dno střepy. To není naprosto nutné a někdy to nadělá víc škody než užitku. Naplníme kontejner do třetiny výšky, usadíme do něj cibuli (já sám předtím zkrátím kořeny na délku 6−8 cm) a pak ji přikryji substrátem  l,5−2 cm vysoko od okraje. Tento lehký substrát vyžaduje časté zalévání, ale lilie vyžadují dobré provzdušení půdy. Povrch substrátu posypu polévkovou lžíci organického hnojiva. Zálivkou se živiny dostanou ke kořenům. Smícháme-li hnojivo se směsí, dochází k jeho vyplavení dříve, než je mohou kořeny využít. Granule hnojiva zasypu z kosmetických důvodů centimetrovou vrstvou říčního štěrku. Bude-li stonek vyžadovat opěru, dejte si pozor, abyste kolíkem nepropíchli cibuli. Nejlepším místem bude okraj kontejneru. Nezapomeňte na jmenovku!

Pokud budete chtít pěstovat stejnou lilii v kontejneru i příštím rokem, bude to vyžadovat trochu práce navíc v době, když stonek a listy zežloutnou. Cibuli s kořenovým bálem vyjmeme z kontejneru, stonek s lodyžními kořeny odstraníme těsně nad cibulí a odebereme stonkové cibulky. Bazální kořeny můžete zkrátit, ale není to nezbytné. Na dno kontejneru dáme asi 5 cm čerstvého substrátu (můžete použít i o něco větší kontejner), usadíme cibuli a zasypeme substrátem na 1−2 cm od horního okraje. Přihnojování provádíme stejně jako v předchozím roce. Nejdůležitější je odstranění stonku a lodyžních kořenů každým rokem.

Ještě jedna věc, černé kontejnery se na slunci nadměrně zahřívají. Potom kontejner o průměr 25 cm umístíme do většího o průměru 30 cm, takže mezi nimi bude 2,5 cm vzduchová mezera.

K přihnojování lilií v kontejnerech používám jednou za dva týdny kapalná hnojiva, začínám je přihnojovat v říjnu (tj. u nás v dubnu), a když se objeví listy, pokračuji do kvetení. Používám ve vodě rozpustné hnojivo, které obsahuje 10 % dusíku, 4,4 % fosforu a 22,5 % draslíku. Draslík je velmi důležitý pro dobrý vývoj květů.

Zdroj: Liliář 2015/1, kam převzato ze SZO ČZS LILIUM Brno, zpravodaj Liliářské zprávy č. 2/2009, z QB NALS 2008 (1): 21-22 − přeložil ing. Jiří Černý