R. H. Lawson, Beltsville, USA
HÁĎÁTKA
Pratylenchus penetrans je považováno za nejvážnějšího škůdce limitujícího produkci Lilium longiflorum na severozápadě USA. Toto háďátko má velice široký okruh hostitelských rostlin. Důležitým preventivním opatřením je ošetření půdy fumigací za použití nematocidů (Telone Nemacur, Metham Sodium). Rostliny musí být chráněny také zaoráním granulovaného nematocidu do půdy. V Nizozemí ošetřují cibule ponorem do vody teplé 39 °C s přídavkem 0.5 % formaldehydu po dobu 2 hodin. Ošetření je účinné také proti roztoči Rhizoglyphus robini. Vyšší teploty jsou sice účinnější, ale snižují % přežití cibulí a brzdí jejich vývoj. Formaldehyd však není pro toto použití registrován. Proto byla vyvinuta nová metoda ošetření horkou vodou bez formaldehydu (hot water treatment, HWT) po dobu 2 hodin při 41-43 °C. Doporučuje se uskladnění cibulí 4 dny před i po HWT při 20 °C. Kontroly ukázaly, že toto ošetření je stejně účinné jako původní s formaldehydem (Kok et al., 2008).
Lilie jsou poškozovány také listovými háďátky. Aphelenchoides spp. způsobují barevné proužky na listech a oslabení cibulí. Lodyžní háďátka Ditylenchus dipsaci způsobují poranění šupin, která jsou vstupní branou pro houbové choroby. Tato háďátka, stejně tak jako několik druhů háďátek způsobujících nádory na kořenech, sají na velkém počtu rostlinných druhů. Zamořené pozemky mohou být ošetřeny fumigací, střídány úhorem nebo osázeny rostlinami na zelené hnojení. Háďátky přenášené viry lilií zahrnují ArMV, TRSV, TRV a SLRV, který je spojován s asymetrickým otevíráním květů (Cohen et al., 1995). Tento virus byl prokázán pomocí PCR v háďátku Xiphinema diversicaudatum odebraném v blízkosti kořenů příznakových lilií (Ojo et al., 2006). Ošetření proti háďátkům je nezbytné, pokud se na pozemku ve větší míře vyskytují uvedené viry.
Choroby lilií 05 Háďátka lilií


























