10) Křížení polyploidních lilií a mezisekční křížení
Zatím jsme se zabývali případem, kdy kopírujeme děje, které se odehrávají ve volné přírodě. To znamená, že spolu křížíme příbuzné druhy se standardním počtem sad chromozomů v buněčném jádře. Běžné lilie v přírodě mají dvě sady chromozomů, říkáme, že jsou diploidní (2x). V „domácích“ podmínkách o nic jiného ani nebudeme usilovat.
Lidé si však umanuli, že prolomí některé bariéry, kterými se příroda brání nežádoucím křížením. V současné době je vyšlechtěna celá řada lilií se třemi sadami chromozomů, to jsou lilie triploidní (3x), nebo se čtyřmi sadami – tetraploidní (4x).
Při křížení dochází k tomu, že se rodičovské buňky v první fází štěpí na pohlavní buňky, tzv. zygoty, které mají polovinu chromozomů. Když se dvě pohlavní buňky setkají, spojí se a vytvoří normální počet sad chromozomů. U diploidních je to součet 1+1 = 2. Triploidní se štěpí obtížně, a pokud se štěpí, tak úspěšná v křížení bývá ta část, která má 2 sady chromozomů. Tetraploidní buňka se štěpí lépe, protože je počet sad dělitelný dvěma a vznikají zygoty se 2 sadami chromozomů. Když tedy křížíme lilie s různým počtem sad chromozomů, celkem bez problémů lze křížit dva diploidy, které dají diploid, dva tetraploidy (2+2 = 4), které dají tetraploid. Křížení triploidů je úspěšnější v kombinaci s tetraploidem a potomek je rovněž tetraploid. Poslední možnou kombinací je diploid s teraploidem, kdy vzniká triploid (1+2 = 3). Křížení dvou triploidů nedává semena. O liliích, která nedávají semena, říkáme, že jsou sterilní.
To by nebylo zas až tolik proti přírodě, protože např. triploidní lilie se v přírodě občas vyskytují. K porušení zákonů přírody dochází při tzv. mezisekčních kříženích. Klasickým příkladem je vznik skupiny orienpetů (OT-hybridů). V přírodě by zárodek po křížení „orientálky s trubkou“ zahynul. Proto šlechtitelské firmy zárodek po takovém křížení nechají vypreparovat ze semeníku, umístí jej na živnou půdu do zkumavky (in vitro) a semenáček dopěstují v umělých podmínkách. Cibulku pak otužují a dopěstují venku za normálních klimatických a půdních podmínek.
Když se však tato křížení podobně opakují, může časem dojít k prolomení bariéry přírody. Takže např. odrůda OT-hybridu ‚Leslie Woodriff‘, která dobře roste, dává v omezeném rozsahu klíčivá semena při křížení s tetraploidní trubkou. Je možné, že se časem objeví další plodné, tj. fertilní kultivary OT-hybridů.
To by znamenalo velký skok směrem k novým zahradním liliím.
Člen SZO ČZS Gladiris, Martagon, Rosa klub ČR, Dagla, Pelargonie a člen také Klubu skalničkářů Praha
