Borovice vejmutovka -
Pinus strobus Pinus strobus je 40 až 60 m vysoký jehličnatý strom z čeledi
Pinaceae s úzce kuželovitou korunou a pravidelným přeslenitým větvením.
Hlavní kořen této
borovice je obvykle zakrněn, takže tato dřevina je velice dobře kotvena 3 až 5 velkými kořeny, které směřují do stran i dolů.
Borka je v mládí poměrně hladká a šedá, ve staří pak tenká, mělce podélné rýhovaná.
Dřevo má narůžovělé až červenohnědé jádro a dosti úzkou běl.
Jehlice jsou tenké, měkké s bělavými proužky a jsou v brachyblastech po pěti. Na stromě vytrvávají jehlice 2 až 3 roky.
Pochvy jehlic jsou asi 12 mm dlouhé, záhy pak opadavé. Slabě pryskyřičnaté pupeny jsou asi 5 až 7 mm dlouhé, zbarvené do červenožluta.
Letorosty borovice vejmutovky jsou zelenohnědé, tenké, jemně šedě chlupaté.
Plodit tato
borovice začíná asi po 15 letech.
Šišky jsou úzce válcovité, zakřivené a dozrávají již druhým rokem. Opadávají pak 3 rokem zjara.
Semeno je 5 až 6 mm dlouhé a zbarvené do hněda.
Pinus strobus má svůj přirozený areál ve východní oblasti
Severní Ameriky.
Nároky pěstování jsou obdobné jako u
Picea abies, nesnese však sucho. Vyžaduje tedy dostatečnou vlhkost půdy a velice dobře také snáší imisně znečištěné ovzduší.
Ve své domovině patří mezi hlavní hospodářské dřeviny. Má značný význam jak v lesnictví tak v
sadovnictví. V sadovnictví se uplatňuje pro poměrně vysokou estetickou hodnotu.
Značnou nevýhodou této borovice je citlivost k tzv.
rzi vejmutovkové (
Cronartium ribicola).
Pinus strobus se dožívá okolo 450 let.