Dobrý den, prosím o radu.
Máme japonskou pestrolistou vrbu (hiruko nishiky), roubovanou na kmínku, nyní je kmínek tenký, vysoký cca 1,5 m. Korunu bychom chtěli udržovat v průměru cca 1,5 m. Jak tato vrba koření (mohutnost kořenů, do hloubky nebo povrchově)? Chtěli bychom ji totiž zasadit na místo, kde je ze dvou stran nízká betonová zítka, cca 0,75 m od kmínku stromku na každou ze dvou stran. Je to dostatečný prostor? Nenaruší kořeny stromku časem tuto zíťku?
Velmi děkuji za odpověď
Na internetových stránkách je většinou uváděna pod názvem Salix integra 'Hakuro Nishiki', přidržme se tedy tohoto názvu. Obecně - je-li dřevina naroubovaná na podnoži, jsou nároky na půdu, výživu a p., vlastně nároky dané podnože. Okrasné vrby se roubují na různé kmenotvorné druhy, podstatné je, aby se podnož dobře snášela s naroubovanou odrůdou, aby se snadno množila a aby vytvářela delší, rovný kmínek. Dalším kritériem je, aby se barva kůry podnože pokud možno shodovala s barvou kůry roubu - to je ale důležité pouze v prvních letech po naroubování, protože později většinou barva kůry naroubované odrůdy je patrná pouze po opadu listů.

Salix integra - vrba celolistá Hakuro Nishiki - japonská vrba

Salix integra - vrba celolistá 'Hakuro Nishiki' - japonská vrba


Z předešlého tedy vyplývá,že velikost kořenového systému je dán druhem podnožové vrby. Pokud vím, roubované okrasné vrby se prodávají v kontejnerech a mnohdy zůstávají v prodejnách, či v zahradnických závodech delší dobu bez přesazení a vegetují i v takových ztížených podmínkách. Není tedy jejich kořenový systém zvlášť vyvinutý a rozvine se teprve po zasazení na trvalé stanoviště. Ve Vámi uvedených poměrech by tedy měla vegetovat bez obav, že by svými kořeny zídku narušila.

Obecně se doporučuje po opadu listů zakrátit část výhonů o 1/3 až o 1/2 délky,aby rostlina vytvářela dlouhé,bujné,dobře olistěné výhony - to platí rovněž pro převislou jívu Salix caprea 'Kilmarnock' a jiné. Je rovněž nutný průklest, aspoň ob jeden rok,jinak výhony uvnitř korunky zasychají a mohou být vstupní branou pro houbové infekce.
Přesazování stromů bylo na této stránce už několikrát probráno - možná to najdete v některých dřívějších vstupech u dřevin.
Obecně platí, že záleží na velikosti a stáří stromu - čím větší strom, tím větší by měl být kořenový bal. Pokud neplánujete použití autojeřábu, přesazujte jen tak velký strom, jaký unesou dva lidé. Kořeny by měly být co nejméně poškozeny. Rovněž je třeba dbát na ochranu kmene před odřením a větví před polámáním ( např. ovázáním koruny pytlovinou nebo igelitem ).
Menší strom vrby by měl přesazení přežít, starý strom je lepší nepřesazovat a vypěstovat nebo koupit si nový. Vrby rostou rychle.

Řez vrby zásadně neprovádějte nyní v předjaří ani na jaře, kdy začíná tok mízy - větve by značně ronily mízu. Řeže se ke konci léta, průklest by se měl provádět pravidelně, jinak se uvnitř koruny hromadí zasychající větve, čímž se strom stává nevzhledným. Navíc zaschlé větve mohou být vstupní branou pro dřevokazné houby.