Kopřiva dvoudomá - Urtica dioica
Kopřiva patří mezi významný plevel s velkou konkurenční schopností. Rostlina dokáže potlačit okolní rostliny. V České republice se vyskytuje od nížin až po horské oblasti. Je indikátorem půd bohatých na dusík. Roste podél řek, potoků, cest, na rumištích, v příkopech, podél lidských obydlí, zdí, plotů, zahrad a zemědělských objektů. Dokáže se velmi rychle uchytit na opuštěných a zdevastovaných lokalitách.

Z botanického hlediska jde o vytrvalý, dvoudomý plevel, pokrytý žahavými chlupy. Na stanovišti setrvává vytrvalými, plazivými oddenky s bohatými kořeny. Lodyha je přímá a vysoká 50 až 150 cm. Listy jsou vstřícné, velké, žahavé listy jsou široce vejčité až kopinaté. Na spodní straně listy jsou chloupky nahloučené především na žilkách. Rostlina kvete od června do října. Plodem je matná, žlutavě šedá až hnědá vejčitá nažka.

Rostlina se rozmnožuje generativně i vegetativně. Na jedné samičí rostlině dozrává až několik desítek tisíc nažek. Vegetativní rozmnožování probíhá pomocí částmi podzemních výběžků.  Zralé nažky se mohou přenášet větrem, vodou, komposty a nářadím.

Pravidelnou sečí se omezí výskyt tohoto plevelného druhu, je citlivá na celou řadu růstových herbicidů.

Chci přidat dodatek ke kopřivě dvoudomé, týkající se klíčivosti jejích semen, z osobní zkušenosti.

Naši chalupu jsme koupili v r. 1982. Na její severní straně byl porost planého maliníku a kopřiv. Následující rok jsem vše vykopal a udělal tam záhony, kde jsme pěstovali zeleninu a brambory. Po několika letech  nájezdů hryzců, kteří požírali vše, kromě libečku a rybízu, jsme záhony asi v r. 1990 zlikvidovali a zatravnili. Zřejmě tam zůstala zásoba semen, protože  občas na okraji při zdi nějaká rostlina kopřivy vyklíčí ještě v současnosti.